I v našich zeměpisných šířkách patří aromatický rozmarýn (Rosmarinus officinalis), stálezelená bylina z čeledi mátovitých, k nejoblíbenějším kuchyňským bylinkám. Rostlinu původem z oblasti Středomoří lze s minimální námahou pěstovat jak na zahradě, tak v květináčích.
Čím slunečnější, tím lepší
Rozmarýn je ze své domoviny zvyklý na dostatek slunce a tepla – proto preferuje takové umístění na domácí zahradě. Čím slunnější a více chráněné vybrané místo je, tím lépe se cítí. Při správných půdních podmínkách bylinka velmi dobře roste i na částečně zastíněných, ale světlých stanovištích. Pouze na stinném místě byste ji neměli pěstovat, tam onemocní a možná zemře. Nejlépe se hodí stěna nebo stěna domu - ty nabízejí určitý stupeň ochrany před nepřízní počasí - orientované na jih nebo západ. Rozmarýn je odolný pouze podmíněně.
Suchá a chudá půda
Keř rozmarýnu potřebuje kromě slunného stanoviště také kyprou a dobře propustnou půdu. Ideální rozmarýnová půda je kyprá, písčitá a mírně humózní s hodnotami pH v neutrální až zásadité oblasti. Dobrý obsah vápna zajistí, že se bylinka bude cítit jako doma, ale půda nesmí být kyselá ani příliš hlinitá. Dobrou zásobárnou vody je těžká půda, kterou rozmarýn vůbec nemá rád – preferuje co nejsušší. Zejména podmáčení způsobuje hnilobu kořenů a v důsledku toho rostlina nakonec uhyne. Velmi dobře se jí však daří na kamenných zídkách nebo ve štěrkových záhonech.
tipy a triky
V bylinkovém záhonu se rozmarýn cítí velmi příjemně s dalšími středomořskými bylinkami, jako je tymián, levandule, šalvěj nebo oregano. Tyto mají podobné potřeby, pokud jde o umístění a péči, a proto se dobře doplňují. Nevhodnými zahradními sousedy jsou naopak hořčice, ředkvička nebo řepka.
IJA