Existuje mnoho různých druhů přesliček. Některé z nich jsou jedovaté – zejména pro pasoucí se zvířata. Jedná se pouze o přesličku bahenní a odrůdy, které rostou na rybnících. Přeslička rolní neboli přeslička naproti tomu jedovatá není a dá se i sníst.
Přeslička rolní je nejen zcela netoxická, ale dokonce jedlá a prospěšná
Jedovaté jsou pouze druhy přesličky bahenní
Přeslička bahenní patří mezi jedovaté rostliny. Všechny části rostliny obsahují alkaloidy equisetin a palustrin, které jsou velmi toxické zejména pro pasoucí se zvířata. Lidé se ale také mohou otrávit, když přesličku pijí jako čaj nebo ji jedí v salátech.
Při sběru v přírodě je proto třeba opatrnosti. Oba druhy přesliček vypadají velmi podobně a lze je od sebe odlišit pouze drobnými znaky.
Přesličku ke konzumaci je nejlepší sbírat pouze na loukách a polích, kde nejsou vlhké prohlubně v zemi nebo dokonce rybníky.
Přeslička rolní je jedlá
Přeslička rolní neboli přeslička rolní neobsahuje žádné toxické látky, obsahuje však hodně kyseliny křemičité, která hraje důležitou roli v přírodní medicíně a kosmetice.
Bylinu lze konzumovat i na jaře. Hnědé a zelené výhonky se dají jíst jako součást salátu nebo v páře jako zelenina. Japonci přesličku dokonce nakládají a užívají si ji jako pochoutku. Hnědé výhonky mají mírně houbovou chuť, zatímco zelené výhonky jsou velmi hořké a je třeba je nejprve zalít.
V naturopatii se přeslička využívá pro své cenné složky při léčbě zánětů a v kosmetice na vlasy a zuby. Mezi přísady patří:
- oxid křemičitý
- třísloviny
- flavonoidy
- éterické oleje
- draslík
tipy
Přeslička rolní nebo přeslička se dají použít k výrobě velmi tekutého hnoje, který je ideální jako hnojivo pro mnoho zahradních rostlin. Zkušení zahradníci ošetřují své růže vývarem z přesličky, aby zabránili padlí.