- Zimní řez: Prořezávání stromů koncem podzimu/zimy/jara
- Letní řez: Řez stromů v létě/na podzim
- V podstatě….
Pokud jde o prořezávání, samozřejmě nestačí jednoduše uchopit nůžky a začít stříhat. Důležité však není jen jak, ale také kdy – prořezávání ve špatnou dobu vede k nežádoucí reakci nebo k vysokému riziku onemocnění.

Dříve se stromy obvykle řezaly koncem podzimu nebo brzy na jaře – v době vegetačního klidu. Dnes však odborníci na péči o stromy doporučují provádět prořezávání během vegetačního období mezi březnem a zářím.
Proč? Letní řez je šetrnější, hojení ran začíná okamžitě a nehrozí poškození místa rány mrazem. Přesto střih v hibernaci nějaké má málo Výhody oproti řezu během vegetace.
Zimní řez: Prořezávání stromů koncem podzimu/zimy/jara
Listnaté stromy a další listnaté stromy a keře se od nepaměti prořezávají brzy na jaře nebo koncem zimy. Řez za vhodného počasí v lednu nebo únoru - tedy dlouho před rašením - má také výhody:
- Neodstraňují se žádné listy a tedy méně živin, což strom méně oslabuje.
- kvůli nedostatku listů je snazší vidět, kde řezat
- Zimní řez stimuluje zvýšené rašení na jaře, protože rezervní látky ve všech listech jsou již uloženy a po řezu se v kořenech ukládá více energie pro méně pupenů.
- Nevýhoda: Při teplotách <0°C po řezu může mráz proniknout do nyní otevřeného prostoru a poškodit větev nebo strom.
Zimní řez tedy přináší především jedno – růst dřeva. Pokud řežu své mladé ovocné stromky, které by ještě měly bujně růst, musí se to samozřejmě provést koncem podzimu nebo nejpozději v únoru. Pokud budu stříhat svůj 15letý javor, který mi už začíná být velký, tak bych to měl udělat určitě v létě, abych odstranil listy a nestimuloval další růst.
Letní řez: Řez stromů v létě/na podzim
Mezitím je v péči o stromy tendence k řezu během vegetačního období. Tkáně jsou již aktivní a okamžitě začíná „hojení“ (uzavření a proplachování) ran. Seříznuté stromy navíc méně silně reagují s novými výhony, mnohem vzácněji se vyskytují „vodní výhonky“, které jsou pro stavbu koruny bezcenné. Výhody letního střihu:
- Strom je stále uprostřed růstu, a proto může rychleji uzavřít rány.
- Mnoho houbových patogenů je aktivních hlavně na konci zimy/jara, a proto je infekce pravděpodobnější.
- Máte lepší přehled o tom, které větve ubírají příliš světla, a proto je třeba je odstranit.
- Včasný řez poskytuje stromu dostatek světla a vzduchu před zimní přestávkou.
- Odpadají případné mrazy, které by čerstvě pořezaný strom ještě oslabily.
- Růst není dodatečně stimulován, protože se odstraňuje listová hmota - reakce na řez (vodní výhonky, neúmyslně silné a četné rašení) jsou méně silné a chaotické.
- Růst se nejvíce zpomalí, pokud řežete přímo u rašení – tím se ale strom také nejvíce oslabuje.
Letní řez trvá od března do konce září. V zásadě můžete v tomto období vždy řezat, ale existují určité nepříznivé situace:
- Letní slunovrat: V červenci, kdy je obzvlášť horko, není vhodné příliš stříhat. Části koruny (kůra), které jsou běžně ve stínu, jsou náhle vystaveny přímému svatojánskému slunci. Může dojít k „úpalu“, který poškodí kambium a popraská kůru. To platí především pro dřeviny s tmavou kůrou (např. třešeň) nebo s velmi tenkou kůrou (např. buk obecný).
- Silný vítr: Pokud jsou stromy vystaveny silnému větru a povětrnostním jevům a tomuto větru a počasí jsou náhle vystaveny části koruny, např. z důvodu odstraňování jednotlivých dlouhých větví, může se stát, že se snáze zlomí vlivem tzv. osvobození.
- Staré, pomalu rostoucí dřeviny: Zde chcete podpořit pučení, proto je opodstatněný i zimní řez.
V podstatě….
Řez stromů je možný po celý rok, ale měli byste vědět, čeho chcete dosáhnout. Pokud v zimě řežete strom, který se vám moc nechce zvětšovat, můžete ho v létě jednoduše ořezat znovu. Chcete-li na ovocných stromech provést zásadní opravy, měli byste to rozhodně udělat v létě, i když má strom ještě růst. Zde je také střih rozdělen mezi letní a zimní.
Pozadí: Jak strom reaguje na řez?
Stromy si rány nehojí – přepážky. Při řezu strom reaguje stejně jako při přetržení větve.V místě zlomu nebo řezu se tkáň uvnitř utěsní tak, že vzduch ani choroboplodné zárodky neproniknou hlouběji do dřeva. Dřevěná tkáň, která je přepážkou oddělena od zdravé tkáně, odumírá. Navíc se rána zvenčí opět uzavře přelitím. Dřevěná tkáň, která je přepážkou oddělena od zdravé tkáně, odumírá. Správný řez nyní rozhoduje o tom, zda tento proces může probíhat rychle a čistě. Navíc pod stromy jsou špatné a dobré „oddělení“. Pokud se strom nestihne úspěšně utěsnit a přelít, začíná pomalý rozklad zevnitř, protože se ve stromě mohou šířit rozkládající se mikroorganismy a pronikat do něj stále hlouběji.
Výzkum na toto téma ukázal, že stromy jsou nejúčinnější při provádění tohoto procesu během vegetačního období mezi březnem a zářím. Pokud řežete během hibernace, vznikají větší plochy odumřelé tkáně dřeva. Pokud uříznete větve s příliš velkým průměrem (>10 cm nebo >5 cm v případě špatného "utěsnění"), strom nebude schopen vytvořit bezpečnou bariéru mezi zdravou a odumřelou tkání dřeva.
Ve spolupráci s
