Zimostráz najdeme téměř v každé zahradě, často jako nízký nebo vysoký živý plot nebo topiary. Stálezelený strom, který se snadno stříhá, lze řezat do nejrůznějších nápaditých tvarů a postav, což je trend, který začal v době baroka.
Zimostráz je velmi oblíbený keř pro zahradní úpravy
Box tree v informativním přehledu
- Botanický název: Buxus
- Populární jména: Buchs, Bux
- Čeleď rostlin: Čeleď zimostrázu (Buxaceae)
- Výskyt: Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika
- Druh: asi 30
- Umístění: polostín, slunce
- Výška: mezi 50 centimetry a 6 metry v závislosti na druhu a odrůdě
- Forma růstu: malý keř nebo strom
- Stáří: 500 let a více
- Kořenová forma: mělké kořeny, hustá kořenová síť
- Barvínek / Opadavý: stálezelený
- Listy: vejčité, dlouhé 1 až 2,5 cm
- květy: nenápadné, pouze u starších exemplářů
- Doba květu: březen až květen
- Plody: plody černé tobolky
- Toxicita: všechny části rostliny jsou jedovaté
- Otužilost: vysoká (kromě nepůvodních druhů)
- Použití: rostlina živého plotu, obruba záhonu, topiary, solitér, bonsai
Charakteristika, druhy a odrůdy
S výjimkou Austrálie, Nového Zélandu a severního a jižního pólu se druhy zimostrázů vyskytují téměř všude na světě. Většina z přibližně 30 druhů pochází z tropů a subtropů. Naproti tomu v Evropě jsou původní pouze dva druhy: zimostráz obecný (Buxus sempervirens) pochází z oblasti Středomoří a jako zahradní rostlina se pěstoval již ve starověké římské říši asi před 2000 lety. Zimostráz baleárský (Buxus balearica) byl (a stále je) využíván jako kulturní rostlina v mnoha středomořských zahradách. Ve střední Evropě naopak tento druh nehraje žádnou roli, na rozdíl od Buxus microphylla, buxusu malolistého či japonského, který pochází z Dálného východu. Ta je po staletí součástí tradičních japonských zahrad, ale nějakou dobu je i u nás oblíbeným zahradním stromem.
Oblíbené odrůdy pro domácí zahradu
U nás jsou jako zahradní dřeviny relevantní pouze Buxus sempervirens a Buxus microphylla. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří:
- 'Faulkner': B. microphylla, lesklé, tmavě zelené listy, širší než vysoké, málo citlivé na houbové choroby
- 'Herrenhausen': B. microphylla, poměrně nízká s poměrně velkými listy, světle zelená až nažloutlá barva listů, málo citlivá na houbové choroby
- 'Angustifolia': B. sempervirens, tmavě zelené listy, výška růstu až 90 cm
- 'Argenteo variegata': B. sempervirens, zlatožluté okraje listů
- 'Blauer Heinz': B. sempervirens, modrozelené olistění, nízký habitus
- 'Globosa': B. sempervirens, přirozeně kulovitý růst
- 'Graham Blandy': B. sempervirens, sloupovitý růst, až tři metry vysoký, zůstává úzký
- 'Handsworthiens': B. sempervirens, rychle rostoucí, až pět metrů vysoký
- 'Marginata': B. sempervirens, světle zelené listy se žlutými okraji
- 'Rotundifolia': B. sempervirens, až 100 centimetrů vysoká
- 'Suffruticosa': B. sempervirens, světle zelené listy, zůstávají nízké do 50 centimetrů na výšku
tipy
Zejména nízké kultivary 'Blauer Heinz' a 'Suffruticosa', oblíbené pro lemování, jsou náchylné k infekci houbou Cylindrocladium buxicola.