Hřib obecný je také nazýván "králem lesních hub". Nic jako „ten“ hříbek neexistuje, odborníci totiž rozlišují celkem sedm různých druhů hřibů, které rostou v různých ročních obdobích a navíc preferují různá stanoviště. Z tohoto důvodu začíná sezóna vepřů v červnu letními vepřovými a trvá do října až do prvního mrazu.

Houby mají rády vlhké

Kde najdete hříbky? - Na tuto otázku není snadné odpovědět

Mělo by být pravdou, že vášniví houbaři neříkají každému o svých oblíbených lokalitách. Ve skutečnosti je to však tak, že i zkušení houbaři se pravidelně vydávají na nájezdy a neustále hledají nová naleziště. Kdo chce hledat a nacházet houby, potřebuje hodně trpělivosti, vytrvalosti a také znalost stanovišť a podmínek, ve kterých se nejlépe daří například cepsům. Pouze ti, kteří vědí, kde se hříbkům daří, mohou hledat na správných místech – a ve správný čas najít to, co hledají. Kromě podmínek na stanovišti záleží do značné míry také na počasí, zda vytoužené houby najdete nebo ne.

Záleží na vhodném počasí

V zásadě platí pravidlo: houby milují vlhké. Dobrý nebo špatný houbařský rok lze často předpovědět na jaře. Když ráno rozkvetou sněženky a začnou zpívat ptáčci, mělo by vydatně pršet. Mladé hříbky se vyvíjejí na začátku roku jako hrudky velikosti špendlíku pod zemí a pak potřebují hodně vláhy. Když na jaře neprší, nebudou ani na podzim houby. Na druhou stranu, pokud bylo jaro obdařeno dostatečnými srážkami, můžete často očekávat dobrou úrodu již v červnu. Zvláště stojí za to hledat bouřku v noci: Les je pak tak vyhřívaný sluncem, že déšť vytváří skutečné skleníkové klima.

Správné období pro sběr hříbků

Prvním letošním hříbkem je hřib letní (Boletus reticulatus), který často roste již v květnu/červnu a poté až do září, v závislosti na počasí. Za mírnějšího počasí se vyskytuje i v pozdním podzimu. Hřib smrkový (Boletus edulis) lze naopak sbírat od července do listopadu, stejně jako hřib černý (B. aereus) a vzácnější hřib borový (B. pinophilus). Houby rostou jen do prvního mrazu, poté je sezóna u konce a musíte přejít na zimní houby.

Ideální místo pro bohatou úrodu hříbků

Obzvláště perspektivní lokality pro hřiby jsou bukové lesy s velkým množstvím mrtvého dřeva na lesní půdě, co nejmenším porostem trávy a mezerami v korunách, kudy mohou hřejivé sluneční paprsky dosahovat až k lesní půdě. Hřiby milují taková světlá, teplá místa, která často vedou přímo u lesních cest. Obecně dobrý hřibový hřib poznáte podle toho, že na lesní půdě jsou stromy různého stáří a hodně mrtvého dřeva. Ale i ve smrkových lesích máte velkou šanci nasbírat spoustu hřibů. Smrk je všudypřítomný v nízkých horských pásmech, zejména v jižním Německu jsou velké zásoby. V severním Německu naopak převládají borové lesy, kde při troše štěstí najdete hřib borový.

Houby žijí v symbióze s některými druhy stromů

Proč ale hřiby rostou hlavně pod bukem, dubem, smrkem nebo borovicí? Jednoduše řečeno, hříbek žije s těmito druhy stromů ve společenství, ve kterém se oba partneři navzájem živí. Odborníci tento systém nazývají „mykorhiza“. Houby rostou ukryté v zemi nebo ve dřevě se svými pavučinovitými vlákny. Oproti rostlinám však ke svému růstu nepotřebují sluneční záření, ale potřebné živiny získávají přímo ze stromu – ty zase výměnou zásobují dusíkem a dalšími látkami. Mnoho hub se v průběhu evoluce přizpůsobilo určitým druhům stromů, a proto dnes hřiby najdete především v blízkosti některých druhů stromů.

Ukazatelé vám ukazují cestu

Nedívejte se ale jen na stromy, protože přítomnost určitých „indikačních rostlin“ naznačuje možnou přítomnost hřibů. Chutné hříbky často rostou hned vedle jedovatých muchomůrek - pokud muchomůrky najdete v lese, většinou to k hříbkům není daleko. Oba druhy hub totiž žijí v symbióze se stejnou dřevinou a navíc současně produkují plodnice. Pokud je naopak na místě, které navštěvujete, hodně kopřiv a/nebo balzámu, můžete se směle otočit: Obě rostliny ukazují na půdu bohatou na dusík, ve které se hříbky necítí vůbec dobře.

tipy

Pokud chcete být ve sběru hub úspěšní, musíte vstávat brzy: Vášniví houbaři jdou do lesa s východem slunce, aby zbyly jen zbytky pro ty, kdo dorazí později – pokud vůbec něco najdou. Musíte se také dívat hodně pozorně, protože zvláště u mladých hříbků trčí ze země jen nenápadný hnědý klobouk. Dužnatá tlustá lodyha je často ještě hluboko v substrátu.

Kategorie:

Zeleninová zahrada