Na jmelí je něco tajemného. To platí jak pro jejich vzhled, tak pro mytologii. Visí v korunách stromů jako příliš velké ptačí hnízdo a druidové ho za úplňkové noci rozřezali zlatým srpem.
Jmelí opadavý nese bílé bobule
Jsou bobule jmelí jedovaté?
Na rozdíl od ostatních částí rostliny nejsou bobule jmelí považovány za jedovaté. Nejsou však vhodné ke konzumaci. Plody, které jsou velké asi jeden centimetr, dozrávají v adventu. U druhu ve střední Evropě nejrozšířenějšího, jmelí opadavého, jsou tyto bobule bílé.
Proč jsou bobule tak lepkavé?
Jako poloparazit roste jmelí na stromech, aniž by je zabíjelo. Protože však čerpají vodu a živiny ze stromu, hostitelské stromy rostou pomaleji než ty bez jmelí. Nějak se tyto keřovité rostliny na stromy dostat musí, většinou za to mohou ptáci, kteří bobule požírají. Zajišťují množení a šíření jmelí.
Bobule jmelí obsahují nestravitelná semena, která jsou obalena lepkavou, žvýkací dužinou. Poté, co semena opustí trávicí trakt ptáků, zachytí se ve větvích hostitelského stromu a tam vyklíčí. Někteří ptáci jedí pouze vnější stranu bobulí a semena si sami „přilepí“ na větev čištěním zobáků.
Kteří ptáci jedí bobule jmelí?
Drozd jmelí dostal své jméno, protože požírá tyto bobule jmelí. Není to ale jediný „rozšiřující se pták“. Tyto neobvyklé plody má rád i voskovník, který v zimě občas zavítá. Nenápadný černohlávek naopak požírá pouze vnější část bobulí a vyhání semena.
To podstatné ve zkratce:
- Bobule netoxické, ale nevhodné ke konzumaci
- jsou sežráni některými ptáky
- obsahují nestravitelná semena a lepkavou dužinu
- jsou většinou bílé
- Průměr cca 1 cm
tipy
Bobule při konzumaci uvíznou v krku, což může být velmi nepříjemné. Dávejte proto pozor, aby je malé děti nedávaly do úst.