Stejně jako ostatní smrky může i srbský smrk trpět chorobami a škůdci. Původně pochází z příhraniční oblasti Srbska a Bosny a Hercegoviny, ale často se u nás vysazuje jako ozdoba zahrad a parků.

Které choroby se vyskytují v srbském smrku?
V srbském smrku se vyskytují v zásadě stejné choroby a škůdci jako u jiných smrků. Zdá se, že jen pilatka smrková nemá ráda srbský smrk. Na druhou stranu často trpí plísní medonosnou, chutná jedlá houba. Může dokonce způsobit odumření tohoto smrku.
Pro srbský smrk jsou nebezpečné i některé druhy kůrovce, zejména kůrovec, kůrovec roubený a mědirytec. Červená hniloba se vyskytuje buď jako hniloba ran nebo jako kořenová houba. Druhá varianta je jednoznačně nebezpečná a smrk po nějaké době zahubí.
Jedna nemoc je dokonce pojmenována po srbském smrku (bot. Picea omorika): Omorika odumírání. Pokud je v půdě příliš mnoho chlóru a/nebo příliš málo hořčíku, jehličí hnědne a smrk později odumírá. Velmi proměnlivé počasí a silně utužená půda podporuje propuknutí této choroby.
Možné choroby a škůdci:
- Kůrovec (tiskař knih, pruhovaný kůrovec, rytec)
- Omorika umírá
- Plísňové infekce (včetně jedlých hub)
- červená hniloba
- Mšice smrková sitka
Mohu ještě zachránit nemocný srbský smrk?
Zda se nemocný smrk ještě podaří zachránit, závisí na různých faktorech, konkrétně na druhu patogena či škůdce a na postupu poškození. Čím dříve objevíte problém se svým srbským smrkem, tím větší jsou šance na uzdravení.
Červená hniloba v podobě například kořenové houby je ale těžko rozpoznatelná. Patogen proniká do stromu kořeny, choroba se obvykle rozšíří po celém dřevěném jádru, než se stane viditelným zvenčí. Poté lze postižený smrk pouze pokácet.
tipy
Srbský smrk se zdá být odolný vůči pilatce smrkové, ale je poměrně náchylný k medonosné houbě.