Skutečně nejedovatý řebříček (Achillea) se svými četnými poddruhy patří do čeledi kopretinovitých, a proto je třeba s ním i pro citlivé osoby zacházet s trochou opatrnosti. Daleko větším nebezpečím však je, že podobné rostliny jsou pravidelně zaměňovány s oblíbenou léčivkou.
Jedovatý bolševník obrovský vypadá hodně jako řebříček
Konkrétní nebezpečí kvůli pravděpodobnosti záměny s řebříčkem
Záměna s tzv. závojenkou luční je zatím relativně neškodná, protože i tato patří mezi jedlé byliny. Jiná situace je, když se místo řebříčku stříhá jedovatý dvojník jako jedlovec skvrnitý nebo bolševník obrovský z Kavkazu pro použití v kuchyni, jako léčivka nebo do sušených kytic. Tyto dvě rostliny totiž mohou nejen při náhodné konzumaci vést k vážným zdravotním problémům. Pouhý dotyk často stačí k tomu, aby se na kůži vytvořily extrémně nepříjemné popáleninové puchýře.
Jedlovec skvrnitý
S výškou růstu až dva metry je jedlovec skvrnitý (Conium maculatum) ve skutečnosti výrazně vyšší než řebříček. Stále však existuje riziko záměny s mladšími exempláři rostliny, které ještě nedosáhly plné výšky. Temelec skvrnitý lze poznat podle načervenalých skvrn na stoncích. Rostlina navíc šíří pro člověka nepříjemný štiplavý zápach, který matně připomíná myší moč. Možné potíže při konzumaci částí rostlin jsou způsobeny alkaloidy, které obsahují:
- potíže s polykáním
- pálení v ústech
- nervová paralýza a respirační selhání
Obří medvědí dráp
Dalším extrémně jedovatým dvojníkem s konkrétním nebezpečím záměny při sběru řebříčku je bolševník obrovský (Heracleum mantegazzianum). Byl zavlečen z oblasti Kavkazu a široce se rozšířil v mnoha přírodních krajinách. Ještě více než u jedlovce skvrnitého znamená pro tuto rostlinu nebezpečí pouhý kontakt s pokožkou. Bolševník obrovský se sice od řebříčku výrazně liší svými listy, ale díky bílým pupečníkovým květům se někdy dětem zdá podobný. Dotýkání se rostliny holýma rukama může způsobit popáleniny, které mohou trvat týdny a zhoršují se vystavením slunci.
tipy
Abyste řebříček bez pochyby poznali, měli byste si pozorně prohlédnout obrázky a pokud možno si nechat odborníka předvést v přírodě. Obecně na zahradě a na výletech do přírody s dětmi platí heslo, že na neznámé nebo neidentifikovatelné rostliny se nesahá a už vůbec ne jíst.